Vlastějovice
Obec se nachází cca 5 km V. od Zruče nad Sázavou a 8 km ZSZ. Od Ledče nad Sázavou.
Lokalita leží přibližně 600 m SV. od obce na J. úbočí vrchu Fiolníku. Dříve zde byl hlubinně těžen skarn (železné rudy), dnes je v provozu velký kamenolom, který produkuje drcené kamenivo.
Počátky těžby železných rud spadají až do středověku, první písemná zmínka je
z roku 1540. Zpočátku se těžilo povrchově, později šachticemi. Doly rychle střídají majitele a střídavě těží a chátrají. Počátkem 19. stol. dosahuje hloubka šachet téměř 400 m. Po roce 1850 dochází ke střídání intenzivních období těžby a úpadku. Po roce 1939 dochází k obnově dolů a velkému rozfárání ložiska. Po roce 1945 jsou doly zestátněny a těžba pokračuje až do roku 1965. V období 1945-65 bylo ložisko rozfáráno na 10 pater a bylo vytěženo 440 000 tun železné rudy. Odhadované nevytěžené zásoby jsou 479 000 tun rudy o průměrném obsahu 37% Fe. Od roku 1967 je na Holém vrchu otevřen kamenolom, který je v provozu až dodnes. Kamenolom produkuje cca 280 000 tun štěrku ročně a odhadované zásoby na Holém vrchu činí 1,9 milionu m3 kameniva. Těženy jsou převážně skarny a ortoruly.
Regionálně patří ložisko do ledečsko-chýnovského pruhu pestré série moldanubika.
Ložisko je tvořeno zejména ortorulami fiolnické synklinály, v kterých jsou uloženy dvě mohutná skarnová tělesa, širší okolí je budováno převážně pararulami. Největší skarnové těleso je na Holém vrchu, druhé v blízkosti kostela Sv. Magdaleny (magdalenské ložisko). Skarnové těleso na Holém vrchu je protáhlého tvaru ve směru V.-Z. o úklonu 30-60° k S. Délka na povrchu je 470 m, nepravá mocnost 120-180 m a ověřená hloubka do 136 m. V budoucnu se plánuje i těžba magdalenského ložiska.
Na lokalitě se vyskytuje značné množství minerálů ve skarnové, pegmatitové a
hydrotermální paragenezi. Složení skarnu značně kolísá, je tvořen převážně granátem a pyroxenem, dále epidotem a magnetitem a při okrajích i křemenem, biotitem a amfibolem. Skarn je hojně pronikán pegmatity, které jsou skarnem kontaminovány. Nejčastější jsou to plagioklasové pegmatity s křemenem a K-živcem. Charakteristické minerály zdejších pegmatitů jsou Ce-allanit a tmavě fialový fluorit, dále mohou obsahovat pyroxen, biotit, turmalín, titanit, apatit, granát, epidot, magnetit, kalcit, pyrit, Ce-bastnasit a některé další minerály. V poruchové zóně skarnu se nachází mineralogicky zajímavé, 40-60 cm mocné sulfidické zrudnění. Žíla je tvořena především kalcitem a křemenem, vzácně s fialovým fluoritem. Sulfidy tvoří vtroušeniny, pásky, závalky a malé čočky. Jedná se zejména o berthierit a pyrit a dále vzácně antimon, antimonit, gudmundit, chalkopyrit a pyrrhotin.
Mezi velmi hojné minerály patří zejména masivní skarnové horninotvorné
minerály - tmavě zelený až černozelený pyroxen, granát a magnetit a minerály pegmatitů - světlé živce, křemen, biotit a tmavě fialový fluorit. Všechny tyto
minerály lze snadno nalézt zejména na nejspodnější etáži lomu. Dále se zde poměrně hojně nalézá kalcit, při troše štěstí i v pěkných dutinových ukázkách. Krystaly kalcitu mohou být pokryty kůrami chalcedonu. Kalcit je často provázen poměrně hojným pyritem, který tvoří zejména drobné vtroušeniny a pásky a někdy pokrývá kalcit v dutinách. Při okraji skarnu je možné narazit i na masivní ukázky živců se zarostlým amfibolem a velkými lupeny biotitu. Místy lze nalézt masivní epidot s granátem. V pegmatitech jsou běžné shluky tmavě fialového fluoritu, který bývá často doprovázen smolně lesklými zrny Ce-allanitu a drobnými oranžovožlutými zrníčky Ce-bastnasitu. Vzácněji lze narazit na
krystaly skorylu a drobná hnědá psaníčka titanitu.
Najít vzorky z lokality Vlastějovice
|
