Focení minerálů

Jak svítit, jak fotit, jaké foťáky atd.atd. - prostě bezpočet informací valících se ze všech stran. Proto tohle, co píšu, berte jenom jako takový obecný povídání o fotografování minerálů. Jsem jen amatér používající postupy, se kterými snad ani profesionální fotograf nemůže souhlasit. Je potřeba říct, že při fotografování minerálů je několik - teď nechci říct tohle slovo ale musím - kategorií. Obecně je rozlišuju podle toho, jak to co fotím, je ve skutečnosti velký - jinými slovy, jaký to má rozměr. Vzorky "balvanózních" velikostí, vzorky a minerály nepřesahující velikost dlaně a pak vzorečky malé centimetrové velikosti a vzorečky nebo minerály ještě menší atd. Čili já to rozlišuji jen na tři - na normální foto, makrofoto a "brutus" makrofoto.

U některých fotografií se můžete setkat i s udáním rozměru "FoV", což přeloženo znamená "Field of View" aneb zorné pole, chcete-li velikost zorného resp. fotografovaného "pole" a to vždy tak, že vyjadřuje nejdelší rozměr fotografie. Když tedy máme fotografii u které je v popisu uvedeno např. FoV 10 mm, znamená to, že minerál resp. fotografie minerálu (nejdelší strana), na kterou se díváte, má ve skutečnosti rozměr 10mm. Čili u fotografie, která je např. na webu prezentovaná v rozměru 800x600 pixelů, nám údaj Fov udává, že strana o 800 pix (tedy delší strana fotografie), má ve skutečnosti rozměr 10mm. Uvádění správné velikosti fotografovaného vzorku resp. fotopole je důležité nikoliv proto, aby se fotograf vyšvihnul jak je dobrej, ale proto, aby ti, kteří se na fotografii dívají, nevylítli hned do terénu a nehledali veliké krystaly minerálů, protože podle údaje o skutečné velikosti si dokáží odvodit, že na kamenu (z kterého jsou pořízeny fotografie kde Fov nebo fotopole se pohybuje v malých číslech) toho prostým zrakem moc neuvidí atd. Prostě udávat rozměr fotografovaného vzorku je velice důležité. Nikde není napsáno nějaké tvrzení, jak správně nebo-li jakým označením tento údaj uvádět v popisu minerálu. Když k fotografii uvedete normálně slovy, že nejdelší strana fotografie je např. 20 mm, je to naprosto přesný a každý už si dokáže udělat představu o skutečné velikosti vzorku.

V poslední době jsem viděl fůru fotografií, kde aby byla zřejmá velikost je autorem použito pro představu měřítko, pravítko atd. - je to podle mého názoru sice výstižný ale hyzdí to fotografii. To už je daleko lepší bafnout šutřík do ruky a prásknout to tak jak to držím v ruce. Nevím, je to věc názoru, ale přijde mi to přirozenější než k akvamarínu nacpat krejčovský metr. No tolik asi k udávání rozměrů fotografie.

Ohledně techniky vhodné nebo nevhodné, ohledně různého technického vybavení toho bylo napsáno tolik , že snad ani nemá cenu se k tomu vracet a proto tady napíšu jenom svoji zkušenost. Je naprosto lautr šumafuk čím budete minerály fotit. V pradávných dobách minerální fotografie se jelo na klasický film a taky to šlo, ba co víc, šlo to přímo senzačně, ale mělo to jednu velikou nevýhodu, že to hodně lezlo do peněz. Nebudu se teda dál zabývat popisováním a líčením euforie, která mě zaplavila při každé slušné barevné fotografii, která se povedla z kinofilmu, jehož cena dosahovala 120 Kč a vešlo na něj maximálně 36 snímků. Kontrola obrazu při fotografování nebyla možná jinak než v hledáčku foťáku, ale i přes to přeze všechno, přes všechny nevýhody na tohle období vzpomínám rád, protože náklady, který s tím byly spojeny mě nutily přemýšlet kdy to zmáčknout a kdy ne. Když přišly digitály a začaly být pro většinu populace dostupný, tak jsem se tomu bránil a bránil, ale neubránil. Klasický kinofilm nebo střední a velký formát používám dodnes, ale to jen když si chci udělat radost a chci bejt napnutej, co z toho vyleze. Digitál má při fotografování minerálů rozhodně svoje obrovské výhody, které jednoznačně převažují nad klasickým filmem. Opustím teda "fotografickou dobu kamennou"(ale byly to krásný časy) a dál se budu věnovat v tomhle povídání výhradně digitálům. Když jsem pročetl všechny dostupný informace, který byly na webech, ať už zahraničních nebo domácích, tak jsem měl hlavu jako nafukovací balón a absolutně netušil, co je lepší a co je horší. Být zbohatlík tak bych asi moc nepřemýšlel a nakoupil zařízení a techniku za desetitisíce a ..........a nic - vůbec nic by mě to nepřineslo! Je to obecně rozšířený mýtus, že na fotografování minerálů musí být něco extra - NENÍ TO PRAVDA! Vůbec to není o technickým vybavení - fotografování minerálů je jenom o tréninku a o ničem jiným. Teď by měli zbystřit majitelé videokamer - takovou videokamerou se dají udělat naprosto fantastické fotografie. Byť budou mít malé rozlišení, např. jenom 800x600, ale to přeci vůbec nevadí - o tom to není. Dostanete formát (velikost) obrazu, který je vhodný pro umístění na webových stránkách a když takový obrázek donesete do profesionálního studia, tak i z fotečky 800x600 se dá pomocí různejch resamplovacích programů udělat nádherná fotečka. Fotka má bejt pro radost, takže tady nebudu házet 5 Mpix nebo 8 Mpix nebo 10 Mpix, protože tahle pixelová mánie nemá s fotografováním minerálů vůbec nic společného. Prostě pakliže nemám foťák 10Mpx, tak budu fotit takové záběry, na který ta moje mašinka stačí! Osobně jsem videokamerou udělal spoustu fotografií a byl jsem s fotografiema z videokamery spokojenej.

Co se týká digitálních fotoaparátů, tak nebudu popisovat, jestli je lepší zrcadlovka nebo kompakt primárně určenej pro "rodinnou" fotografii. Nebudu to řešit, protože mě osobně to nezajímá. Jediný, o co by eventuálním zájemcům o fotografování minerálů mělo jít, je co zrovna s tou svou mašinkou dovedou. Kdo není ochotnej přijmout starý pravdy, tak i kdyby byl zbohatlík a měl foťák za půl milionu, tak mu to bude prd platný. Jednou ze starých pravd je to, že když se správně naučíme pracovat se světlem, tak potom dokážeme dělat velice pěkný fotografie. Světlo mě zajímá - nic jinýho - ostatní je nezajímavý a kdyby šlo fotit bukovým špalkem a bylo to levný jako digitál, budu tím fotit! Jasně, jasně, už slyším kritický hlasy o světelnosti objektivu, už slyším odborníky o lepším výřezu z fotografie, která se pořídí mašinou o rozlišení 10Mpx atd. Klidně ať si každej láme hlavu čím chce. Osobně a velmi dobře znám fotografy, kteří používají takový foťáčky, že kdybyste to viděli, tak se budete smát - ALE - tihle pánové fotografové dělají těma svejma foťáčkama takový fotky, že tuhne krev v žilách - naprosto dokonalý - a proč ? Protože se naučili pracovat s tím co maj a dokázali z toho vyždímat maximum!!! Abych tady nedělal reklamu cizím webům a cizím diskusním fórům, tak mě ale věřte, že jsem viděl mistrovské fotografie z "kompaktíku" v ceně řádově někde kolem 4 tis. ve srovnání s fotografiemi pořízených mašinou za 42 tis., ale človíčkem, který si myslel, že čím víc peněz do toho vrazí, tím lepší snímek z toho dostane - no jeho výsledek byl žalostný. Čili kvalitu neurčuje foťák, ale jenom to, jak se naučíte pracovat s tím, co máte.

Je spousta nadšenejch mladejch nebo začínajících sběratelů minerálů, kteří by chtěli zkusit fotografování minerálů a jsou zmatený, protože v záplavě informací o "teplotě" barev, informací o rozlišení foťáku, a různejch technikách můžou nabýt dojmu, že to je něco složitého a hlavně drahého! Podívejte - na rovinu Vám říkám - pracujte s tím, co teď zrovna máte k dispozici - vykašlete se na nikdy nekončící debaty, který foťák je lepší a který horší atd. Pracujte s tím co máte a vůbec se toho nebojte. Čas od času mně přijde mejl jak fotím, čím to fotím, atd. Snažím se odpovídat na každý takový mejl, ale za ty roky se ještě nestalo, aby přišel mejl a někdo se zajímal o to, jaký světlo a jak svítit! Nikdo se mě ještě nezeptal na to nejdůležitější! Informace o tom, jaký mám foťák, je naprosto bezpředmětná, protože teď mám tenhle a zejtra mi kiksne a pak budu mít jinej a změní se něco? Absolutně vůbec nic - tedy alespoň pro mě ?! Otázky týkající se spec. makroobjektivů a spec. technického vybavení, jejichž cena dosahuje pro mne astronomických hodnot nebudu řešit, protože je nepoužívám a ani mě nezajímají. Neříkám, že bych je nechtěl, ale prostě na to nemám a tak co bych se trápil něčím co prostě mít nebudu. Pracuji pouze s tím, co má 90% našeho národa normálně k dispozici bez toho, aniž by byl zruinován rodinný rozpočet. Podle mého ryze laického a amatérského pohledu na focení minerálů je světlo jediné důležité. Když se naučíme správně pracovat se světlem, tak budeme dosahovat dobrých výsledků a sami budete překvapeni, co vaše malá mašinka dokáže.

Takže ten kdo měl sílu dočíst to až sem, tak ať si dá chvíli oddych , a srovná se šokujícím zjištěním, že pravě tím jeho foťáčkem se dají udělat excelentní fotografie minerálů! Bože chraň abych svoje fotografie ztotožňoval s exceletnní kvalitou - naopak - moc dobře vím, že valná většina za nic nestojí ale viděl jsem moc a moc fotografií, který si zasluhujou označení excelentní a vím s jakou technikou tito autoři pracují. Jestli Vás to povbudí tak vězte, že jedny z nejúžasnějších fotografií minerálů, které jsem viděl a ve světě se řadí zatím k těm nej fotkám minerálů, byly pořízeny Canonen PowerShot (A540, A640), Canonem Ixus nebo Nikonem Coolpix 4500. Čili žádná high-technology v ceně, kterou si většina z nás nemůže dovolit! Je potřeba ale v zájmu objektivity této informace uvést, že k tomu se používají "optické lavice"(většinou vlastní konstrukce) a mikroskopy a tak se dokážou naprosto perfektně zaznamenat pidi-fotopole o velikosti nepřesahující pár milimetrů a vyfotografovat minerály, které očima nejsou ani vidět! Zde se často používá metoda "hladinového ostření" (chcete-li ostření po vrstvách) a výsledný obraz je potom softwarem složen do jedné fotografie. Koho zajímá tato problematika najde množství informací na různých webech (Mindat, Strahlen apod.) ale zrovna říkám, neumět základ a vrhnout se na "milimetrové" fotky je podle mého názoru blbost!

Takže teď to hlavní - SVĚTLO!

Při fotografování minerálů existuje bezpočet rad návodů a postupů jaké použít světlo k nasvícení vzorku, jestli světlo "přírodní" nebo umělé, jestli tyto světla navzájem míchat nebo nemíchat atd. Opakuji - vůbec není rozhodující, co má kdo za fotoaparát - když budeme vycházet z toho, že pro začátek je asi nejvhodnější začít fotografovat minerály normální velikosti čili pro představu vzorečky do max. velikosti 10 cm atd. Bez ohledu na typ fotoaparátu, který máme k dispozici, se naprosto s klidem můžete spolehnout na automatiku fotoaparátu, čili nechte fotoaparát, aby si délku expozice a clonu dopočítal sám. Nemá cenu hledat problémy tam, kde zatím žádný nejsou. Jediná podmínka (ale to snad dnes už mají k dispozici i ty nejlevnější modely) je mít možnost ručního vyvážení bílé barvy, tzv. white balance. Jak se provádí toto nastavení je popsáno na mnoha webových stránkách různými autory, takže mi přijde celkem zbytečné opakovat zásadní krok, jako je ruční vyvážení bílé. Obecně lze tento krok definovat tak, že každý fotoaparát má několik režimů pro focení v odlišných světelných podmínkách a tyto režimy jsou definovány nejčastěji pro "přírodní" světlo, umělé osvětlení (např. klasická žárovka), rtuťová výbojka, zářivka apod. a krom toho všeho máte i možnost nastavit si přesně to, co potřebujete, vzhledem k přesně daným světelným podmínkám v nichž budete fotit. Není nic snazšího než položit před objektiv čistě bílý papír, nasvítit ho tím typem světla, který použijeme na nasvícení minerálů a zapnout funkci manuální kalibrace bílé barvy (white balance).

Nyní máme připraven fotoaparát pro focení rozměrově "normálních vzorků". Nechte pracovat samotný fotoaparát tak, aby předvedl co umí. V dnešní době i ty nejlevnější mašinky umí opravdu hodně. Zbytečně se ze začátku nepouštějte do nějakých složitých manipulací jako je ruční nastavení expozice atd. a nechte nastaven automatický režim a jenom vyvažte bílou barvu, pokud je to ovšem nutné. Za sebe říkám, používám to jen když je to nutné, protože v 90% používám definovaný režim white balance pro halogen. Takže já osobně se v tom nešťourám a jedinej případ, kdy to musím použít - tedy kdy si musím vykalibrovat nastavení bílý ručně, jsou fotografie malachitu - nevím proč, ale ta zelená barva v kombinaci s halogenem zlobí. Takže teď konečně něco málo k světlu samotnému. Nejsem žádnej odborník ani profesionál využívající k fotografování vzorků ateliér (to není vtip - třeba si někdy o mini-ateliérech na focení minerálů něco povíme). Nerad bych, aby došlo k tomu, že moje vlastní zkušenost by byla někým předkládána jako nějaké dogma nebo jen ta jediná pravda.To bych opravdu nechtěl, protože každý fotograf má své osvědčené postupy a tak vlastně jenom proberu to, s jakým světlem pracuji já osobně bez toho, aniž bych fušoval do práce profesionálů pracujících se světlem na profesionální úrovni. Abych předešel zbytečným dotazům, tak zrovna uvádím, že o barevné teplotě světla nevím lautr nic - nevím a ani nechci vědět, protože to bez toho šlo doteď, tak proč by to nemohlo jít i nadále.

Čili jak jsme si řekli v úvodu, máme několik druhů světla - začneme od světla "přírodního" - osobně jsem udělal minimum fotografií s přírodním světlem, je to možná škoda, ale vedlo mě k tomu zjištění, že intenzita přírodního světla se v průběhu několika málo minut dokáže diametrálně změnit, nehledě na to, že i při použití jasně rozptýleného "přírodního" světla (obloha pod mrakem, odraz slunečního světla od papíru atd.) se mě ještě nikdy nestalo, abych přesně trefil nastavení bílé barvy. Je to tak, že přímé sluneční světlo má jinou "teplotu (intenzitu)" než světlo "profiltrované" a jasně rozptýlené přes vrstvu mraků. Můžete zkusit s ním experimentovat, ale určitě vám nedá světlo přírodní takovou škálu možností, jako světlo umělé! Když už se fotí se světlem přírodním, tak moje zkušenost je taková, že dosvěcovat vzorek ještě umělým mě nedělalo moc dobrotu, protože jak jsem psal výše, vyvážil jsem si bílou na podmínku přírodního jasně rozptýleného světla a k tomu světlo umělé, ale v průběhu fotografování to přírodní světlo x krát změnilo intenzitu a vycházely z toho barevně nepěkné věci. Čili já osobně tyto dvě světla nemíchám - buď světlo přírodní nebo jenom umělé a všude okolo tma jako v pytli. Nejraději fotím s umělým světlem! Používám pouze (a to bych potrhnul) - pouze jednu 25 W halogenovou lampičku a vše ostatní okolo mě je ponořeno do hluboké tmy. Proč jednu ? Proč ne dvě, aby byl vzorek stejnosměrně osvícen a vyrušily se stíny? No právě proto, abych tam ty stíny měl!!! Ten stín dává fotografii hloubku a tak jasně vyniknou kontury a struktura minerálu. Mnozí se mnou nebudou souhlasit, protože je obecně rozšířený mýtus o nutnosti nasvícení minerálů ze dvou a více navzájem protilehlých lamp. Zkoušel jsem to a neříkám, že to nejde – naopak, jsou minerály, kde by se to třeba i hodilo nebo je to dokonce nutnost, ale já si nepamatuji ani jednu jedinou fotografii, kde bych potřeboval dvě a víc světel. Takže pracuji pouze s jednou lampičkou. Světlo většinou svírá velmi ostrý úhel tak aby šlo na vzorek hodně šikmo, nikoliv tedy zhora. Dostanu tak stíny a minerál je v prostoru líp vidět. Neříkám, že je to správné, ale dělám to tak a vyhovuje mi to. Při tomto typu osvětlení je ale potřeba počítat s dlouhým časem expozice a tak je fixace fotoaparátu, ať už stativem nebo jakkoliv jinak, nutností. Takže mám vzorek, na stativu připravenej foťák a kontroluji nasvícení tak, že pozoruji obraz minerálu na TV nebo PC (nebo u těch modelů, kde to není možné, na displeji fotoaparátu) a hledám správný úhel nasvícení. Nemá cenu moc přemýšlet nad speciálním světlem pro fotostudia nebo spec. fotografické difuséry abychom světlo "změkčili", když nám stejnou službu udělá matné sklo nebo průsvitný bílý papír (např. pauzák apod.) nebo cokoliv co je matné a přitom barevně nemění světlo při průchodu. Není ovšem vůbec podmínkou rvát před lampu "difusér" a změkčovat světlo za každou cenu! Klidně to jde i bez změkčení světla. Chce to experimentovat a zkoušet, co za světlo kterýmu kameni sedí nebo nesedí. Umělé světlo mi dává možnost si opravdu vyhrát se správným úhlem nasvícení. Ze začátku vůbec nemá smysl řešit vypínání autofokusu (i když pochopitelně přijde okamžik, kdy se bez manuálního ostření neobejdeme, ale to teď v této fázi vůbec není nutností). Na normální věci, čili na minerály mající rozumnou velikost, nechávám pracovat automatiku od A do Z - proč bych se v tom vrtal, když si to ta mašinka většinou spočítá i sama a správně. Kdo se naučí pracovat se světlem brzo zjistí, že značka fotoaparátu a jeho případná cenová relace je naprosto podružná záležitost a že debaty o eventuálním rozlišení jsou naprosto bezvýznamné ve srovnání s tím, jak se naučíte používat světlo. I s foťáčkem za tři tisíce a levnějším se dělaj fantastický fotografie a je to jenom o práci se světlem a o ničem jiným! Ze začátku je dobré experimentovat tak, že uděláte několik fotografií jen s tím rozdílem, že změníte úhel nasvícení a sami přijdete na to, že každý minerál vyžaduje trošinku jiný typ světla! Tím ovšem nemyslím mít deset různých lamp, ale měnit úhly nasvícení a zkoušet a zkoušet a experimentovat! Nikdo učenej z nebe nespadnul a žádný návod není stoprocentní a většina fotografů fotící minerály má svoje fígle a postupy, který si za čas určitě vytvoříte i vy, ale obecně se dá říct, že nejednoduší cesta je pro ten začátek asi nejlepší a dnes co si budeme povídat i nejlevnější! Správné světlo je naprosto stěžejní záležitost při fotografování minerálů bez ohledu na to, jaký máme fotoaparát a správné světlo dává fotografii duši. Po přečtení několika webů, kde jsou uvedeny různé postupy pro fotografování minerálů a to jak správně svítit jsem došel k přesvědčení, že nejlepší cesta je ta nejjednodušší.

Občas když potřebuji nafotit něco rychle, nebo něco co má větší rozměr a nemám čas na to abych si hrál se světlem, tak nerad ale co se dá dělat - používám blesk. Pro focení leštěných ploch u achátů je přímo ideální volbou, kde jenom musíme myslet na to, abychom vzorek umístili tak, aby světlo z blesku nedopadlo kolmo na leštěnou plochu a tudíž nebyl brutální odraz světla směrem k fotoaparátu a následně "vypálenej" bílej flek na fotografii. Stačí leštěnou plochu lehce naklonit a světlo z blesku nám nádherně osvítí to, co chceme, a odrazí se všude možně jen ne zpět do objektivu. Acháty jako celek jsem fotil a nadále budu fotit s bleskem, protože tam nemá cenu vymejšlet něco jinýho a blesk má natolik intenzivní světlo, že částečně pronikne chalcedonem a zviditelní kresbu i tam, kde by to lampou nebylo možné! Když to ale jde, tak se snažím vyhnout tomu, abych fotografoval minerály s bleskem - přeci jenom je to světlo příliš intenzivní a "vypálenej" bílej flek už na fotce nijak neupravíte. Na závěr je potřeba si zafixovat naprosto zásadní věc - světlo a vaše hlava dělá obraz - ne značka foťáku!

Prosím neberte to jako odborný článek na téma fotíme minerály. Berte to spíš jako povzbuzení, abyste se pustili do focení s tím, co máte, protože jsem přesvědčenej, že je to jenom o tréninku a ne o technice. Nejsem ani odborník ani profesionál a proto ani tohle povídání nemohlo být na odborné úrovni a doufám, že to nebude vykládáno jako názor fotografující většiny - je to pouze moje zkušenost a moje přesvědčení. Každej ať si dělá co chce, ale při vzpomínce na informační vakuum v době, kdy jsem začal fotit minerály já, mi přišlo jako dobrej nápad povzbudit sběratele, kteří nejsou výstřední milionáři aby se nebáli toho, že právě ta jejich mašinka nebo ten jejich kompaktík nebo ta jejich zrcadlovka nebo videokamera na něco nestačí!!!! Fotíme pro radost a jak jsem tam někde výše napsal, ty nejúžasnější fotografie byly udělány tou nejednodušší cestou s minimálníma nákladama!

Takže zde je moje současné vybavení, které používám:

Canon PowerShot A530

optická lavice domácí konstrukce s objektivem Helios (ano, to je ten základní objektiv od Zenitu) - náklady na stavbu tohoto "domamontu" nepřesáhly 1000 Kč. Mikroskop Essenbach - (mikroskop pro biologická pozorování) - používám ho jenom pro FoV 3mm a níž. 1 x 25w halogenová lampička

kulička plastelíny - aby se dal zafixovat vzorek v požadované poloze.

A to je veškerá technika s kterou pracuju s tím, že vzhledem k tomu, že foťáček má už něco "najeto" počítám, že každým dnem skončí jeho fotografická kariéra a já se budu muset poohlídnout po něčem jiným - ne lepším! Velmi podrobné informace ohledně různých technik focení a návody na stavbu optické lavice najdete na mnoha webech, které se tématu makrofotografie věnují, ale také na Mindatu nebo Strahlenu.

V závěru jen pro úplnost uvádím, že vše co jsem zde výše napsal, je čistě jen moje zkušenost a můj osobní názor! Jsem amatér, nikoliv profesionál, a proto se určitě profesionální fotograf chytne za hlavu co to je za bláboly - no holt já tak fotím.

Všem kdo chtějí začít s fotografováním minerálů přeju jen jednu jedinou věc - výdrž !.....a pracujte s tím co máte !