Fotografování minerálů na černém pozadí
Tato technika může být v některých ohledech podstatně jednodušší než focení na bílém pozadí,
které jsme probírali nedávno. Velkou výhodou je to, že nemusíte vůbec řešit stíny – jednoduše
nejsou na černém pozadí vůbec vidět. Drobnou nevýhodou je to, že získat opravdu sytě černé a
jednolité pozadí není až taková legrace. Z dostupných řešení se nabízí dvě – nastříkat si kus
skla z jedné strany černým autolakem nebo si nastříkat kus plechu. Plech má tu výhodu, že může být
ohnutý a nerozbije se, sklo má zase lesklý a naprosto hladký povrch. To by sice šlo vyřešit u
nerezu (drahý), ale běžný pozinkový plech nebude zdaleka tak hladký.
Osvětlení vzorku jde provést několika způsoby. Nejjednodušší a nejdostupnější je přímé sluneční
světlo – hodně lidí od toho odrazuje a setkáte se s poznámkami, jako že vytváří tvrdé stíny atd.
To je pravda, ale nemusí to vadit. U plochých vzorků tvrdé stíny nemají kde vzniknout a u členitých
to většinou není až tak zásadní problém. Důležité je, aby bylo sluneční světlo pokud možno pod strmějším
úhlem, tedy ne brzo ráno nebo pozdě odpoledne. Když dopadá světlo pod strmým úhlem, nevzniká tolik stínů.
Zásadní výhoda přímého slunce je jeho vysoká intenzita, není problém fotit i na clonu f8 – f11 z ruky,
zatímco při slabším světle byste se zcela jistě nevyhnuli použití stativu, který neskutečně zdržuje.
Příklad nasvícení vzorku přímým slunečním světlem na černém skle máme na obrázku 1.
Obr. 1: Fotografování na černém pozadí
Pro začátek se musíme vypořádat s expozicí. Zatímco na bílém pozadí je potřeba snímek přeexponovávat,
na černém je to opačně – tedy musíme podexponovat. Pozadí je černé a fotoaparát se ho snaží „zesvětlit“,
což vyústí v šedočerné pozadí a naprosto přepálený vzorek. Vy ale chcete vzorek správně exponovaný a
pozadí silně podexponované, toho docílíte buď nastavením měření expozice na bodové, nebo můžete ručně
posunout korekci expozice o zhruba -1 až -3 EV. Platí opačné pravidlo jako pro bílé pozadí – na černém
pozadí se velmi dobře fotí bílé, světlé, čiré a jasně barevné vzorky, velmi špatně se naopak fotí
tmavé minerály a velice těžko budete na přímém slunečním světle fotit lesklé sulfidy nebo oxidy kovů,
o tom ale dále.
Dalším problémem je lesklý povrch skla nebo plechu, díky kterému vznikne odraz. Někdy je tak tmavý,
že prakticky není na výsledné fotografii ani vidět, někdy naopak dost ruší. Někteří fotografové, jako
např. Jeff Scovil využívají odraz jako součást snímku. U tmavých barevných pozadí to bývá velice efektní,
pokud ale chcete černé pozadí bez odrazu, musíte se ho zbavit. K tomu poslouží polarizační filtr, který
zvýrazní barvy vzorku a potlačí odlesky. Na obrázku 2 máme fotografii bez polarizačního filtru, na
obrázku 3 je jasně vidět efekt při použití filtru. Pokud filtr nemáte nebo ani nejde na Váš fotoaparát
připevnit nezoufejte, pomůže „špinavý“ trik. V editačním programu nejdřív otevřete úpravu úrovní a v
oblasti stínů kapánek posunete černou barvu – tím se případné velmi tmavě šedé barvy změní na černou.
Pokud je někde vidět nežádoucí odraz, vyberete nástroj štětec s měkkým okrajem a jednoduše odraz
přemalujete – pochopitelně nemalujete přes vzorek.
Obr. 2: Černé pozadí bez použití CPL Obr. 3: Černé pozadí s použitím CPL filtru
filtru
Jak už jsme zmínili výše, může u členitých vzorků vzniknout problém se stíny. Přímé sluneční světlo
je velmi tvrdé a vytváří ostré a velmi kontrastní stíny. Focení vyloženě problémových vzorků probereme
dále, nicméně u většiny ostatních si snadno pomůžeme. K prosvětlení stínů se ve fotografii používají
tzv. odrazné desky. V podstatě to může být jakákoliv větší lesklá plocha, osobně používám dva kusy
lepenky zhruba formátu A4 polepené z jedné strany alobalem. Desku přistavíte ze strany vzorku tak,
aby se světlo odráželo do míst, kde jsou nežádoucí stíny. Stíny se poněkud prosvětlí a na fotce pak
bude mírně zastíněné místo a ne naprosto černý flek. Vzorek vyfocený bez použití odrazné desky vidíme
na obrázku 4, efekt odrazné desky je jasně vidět na obrázku 5. Celou scénu s použitím odrazné desky
máme na obrázku 6.
Obr. 4: Černé pozadí bez použití Obr. 5: Černé pozadí s použitím odrazné desky
odrazné desky
Obr. 6: Příklad použití odrazné desky
Pokud nemáme přímé sluneční světlo, nebo ho nemůžeme použít kvůli lesklosti nebo členitosti vzorku,
můžeme použít rozptýlené světlo. Buď stačí podmračený den, nebo pokud zrovna svítí slunce, můžete
použít pro rozptýlení světla světelný stan nebo vzorek přistínit průsvitným papírem. V rozptýleném
světle vzniká jen minimum odlesků, např. na silně lesklých minerálech jako je molybdenit, pyrit nebo
hematit a nevznikají výrazné stíny, takže je možné fotit i velmi komplikované drůzy. Zřejmou nevýhodou
je snížení sytosti barev a kontrastu u snímku, tomu lze pomoci vhodnou úpravou v PC. Druhou nemilou
událostí je příliš nízká hladina osvětlení pro focení z ruky, takže je potřeba použít stativ.
|
|
